Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Eger/Cheb
... léto do podzimu dralo husí peří...

Šeřilo se dřív...
léto do podzimu dralo husí peří, klopýtalo
nízkým sluncem přes bramborové řádky zimu.
 
Před panelákem u popelnic Němec Ajznštajn 
v hnědém kabátci
se štětinatým hřbetem – a děti posměváčci
končily v pytlích z juty.
Papír na otop odvážel na píchlé kárce
nikdo neví kam.
Umím utíkat…
 
Na strom obalený hruškami vyšplhala jenom Milena.
Hoď mi sem nahoru cihlu nebo kámen, dělej!
Hned!
A cihla bumerang vzápětí přistála na mé hlavě.
Dědek Ajznštajn
vypadal přes krvavou clonu ještě děsivěji.
Má lebka štětiny? Jak dlouho bude trvat, než se
udusím v jutovém pytli od hlíny? Tati?
 
Něco mi zakrylo celou hlavu.
I po letech mám před očima zeleň
chirurgické roušky a v jizvě jehlu s catgutem.
Mutter, šla pro dcera, Tochter! Schnell!
křičel ten podvečer starý Ajznštajn
do našeho domovního telefonu.
 
Léta Páně 2025, dne 5.5. věnováno autorem irena Mondeková
Share
  
10.5.2025 | 22:26    irena Mondeková

Martine, dík, ano, tam kdysi lidé mluvili dvěma jazyky docela běžně:-) jako v každém pohraničí.
10.5.2025 | 12:58    MartinH

Super Stück. Ich dlouho wohnen u Karlsbad a tato řeč je vzpomínka na moje Kindheit...    :)
7.5.2025 | 19:52    irena Mondeková

Díky oběma, jsem ráda, že jste se "podívali" tam, kde jsem vyrůstala i s různými postavičkami a kamarádkami. Brzy jsme se přestěhovali z paneláku do domu na náměstí a tam si již toho pamatuji víc, z původního bydliště pána/hrbatou figuru Ajzenštejna, kterého jsme se my děti bály:-). Z fronty 2. světové se vrátil tak trochu zbaven rozumu. Nechali ho dožít tam, kde před válkou bydlel. Na psychicky choré se odsun zřejmě nevztahoval.
7.5.2025 | 13:46    Milan

Bolavé vzpomínky z dětství, taky bych mohl vzpomínat na pár úrazů.
7.5.2025 | 9:21    Tessa

Moc pěkně zachycená vzpomínka z dětství. Spíš než poezie volná mi to přijde jako poetická próza, když se to překulilo z úvodních metafor k ději - zkratkovitě poutavému.